Julien Simon-Chautemps – profil (3. díl)

 Nedávno se mě ptal desetiletý syn mé kamarádky, jak se může dostat do Formule 1. Královna motorsportu mu učarovala před dvěma roky a od té doby nemluví o ničem jiném. Jeho snem je pracovat ve F1. Univerzální radu nemám, ale napadlo mě popsat životní dráhu závodního inženýra Kimiho Raikkonena Juliena Simon-Chautempse. Možná tento příběh někoho inspiruje.

Díl 3. Příchod k Lotusu. Ale byl to vůbec Lotus?

Odchod od Toyoty

Hypoteční krize, která se rozrostla na mezinárodní finanční krizi, se dotkla každé země a každého průmyslu bez výjimky. Jedním z nepostiženějších byly světové automobilky. Japonská Toyota nezůstala pozadu a ještě v říjnu 2009 oznámila, že se nadcházejícího ročníku formule 1 nebudou schopni účastnit. Julien Simon-Chautemps zůstal s týmem až do prosince, ale poté i on musel hledat nové angažmá. Laso mu hodil starý známý Jarno Trulli a oba přešli do nově vzniklého týmu Lotus. Jarno Trulli opět pilotoval zelenožlutý Lotus T127, zatímco Julien Simon-Chautemps se vrátil ke své roli a působil jako výkonný inženýr, který zodpovídal za nástroje pro nastavení a simulaci, aby se využil maximální potenciál vozu. Vstup Lotusu do královny motorsportu proběhl až 15. září 2009 a od počátku ho provázely komplikace.

Spor o jméno

Jádrem sporu bylo samotné používání obchodní značky Lotus. Za vším stál geniální konstruktér a zakladatel firmy Lotus Collin Campan, jehož tým následně závodil v mnoha šampionátech včetně formule 1. V roce 1982 Campan zemřel a jeho stáj Lotus v devadesátých letech 20. století začala bankrotovat. 12. září 1994 se ukázalo, že tým dluží 12 milionu liber a spadl do bankrotu. Krachující stáj byla prodána slavnějšímu bratrovi Jamese Hunta, Davidovi. David Hunt dal nakonec přednost stáji Paciffic a labutí píseň stáje Lotus se odehrála v Austrálii 1994. Od té doby se po Lotusu slehla závodní zem a málokdo tušil, že vlastníkem této značky je team Lotus Davida Hunta.

V roce 2009 oznámila FIA snížení rozpočtových stropů na další rok a na to David Hunt pochopitelně slyšel. O rok později se chtěl přihlásit se svým týmem Litespeed Team Lotus do šampionátu. Čáru přes rozpočet mu udělala FIA, která tento projekt neschválila. Místo Huntova pokusu vstoupila do formule 1 v roce 2010 organizace Lotus Racign. Za tímto konsorciem stál malajsijský miliardář a majitel letecké společnosti AsiaAir Tony Fernandes, následovaný státním výrobcem vozidel Proton, který pro změnu vlastnil společnost Lotus Car. Celý projekt zastřešila malajsijská vláda

Alespoň, že výkony na trati nechávala média chladná. Jarno Trulli i jeho stájový parťák Heikki Kovalainen se pohybovali s neohrabaným T127 na chvostu startovního pole, nezískali ani bod a v konečném hodnocení se za ně dostaly ještě tragičtější HRT-Cosworth (taktéž nováček) a Vigring Racing (třetít do party nováčků). Simons se stále snažil dělat svojí práci a nerozptylovat se zákulsním bojem. Šéf týmu Fernandes dokonce 5. října 2010 oznámil spolupráci s Reb Bull Technology na dodávku převodovek a hydrauliky od sezóny 2010. Do týmu pak s vývojem auta přišlo pomoci několik zaměstnanců Force Indie. 24. října tým potvrdil stavbu aerodynamického tunelu ve svém britském sídle.

Mezitím se u soudního trestního tribunálu vesele řešil název Lotusu dál. FIA definitvně zatrhla Huntovi používat název Lotus a toto legendární jméno přiřkla malajsijskému koncernu. V roce 2010 se tak vedle HRT-Cosworth a Virgin Racing objevil i třetí nový tým.

2011

O Lotusu se dá říct, že jak loni skončil, tak letos začal. Nový monopost Lotus T128 byl šitý horkou jehlou v rekordně krátkém čase a týmu ani nepomohla jezdecká výměna, kdy zkušeného Kovalainena nahradil Charfun Chadnok. Místo soubojích na trati, tak diváky bavily nikdy nekončící spory o samotné jméno týmu. 24. září 2010 Tony Fernandes oznámil, že získal právo k použití jména Team Lotus, které odkoupil od Davida Hunta. O tři dny později přišel Proton s vyjádřením, že Lotus Cars vlastní veškerá práva ke značce Lotus ve všech automobilových doménách, včetně Formule 1, a tedy že Fernandes nemůže využít jméno Team Lotus koupené od Hunta. Za vším zřejmě stály zákulisní hry. Objevili se spekulace, že se Lotus Cars snaží zabránit Fernandesovi používat jméno Lotus, protože sama automobilka se chystala ke vstupu do Formule 1. Lotus Group splnil, co slíbil a v na konci roku 2010 odkoupil část týmu Renault, kterému dělal následující rok titulárního sponzora. V roce 2011 tak došlo ke kuriózní situaci, kdy v peletonu formule 1 startovaly dva týmy Lotus. Tím prvním byla Fernandesova kreace Lotus T128 ze stáje Team Lotus a piloty Jarno Trulli, Charon Chandok a Heikki Kovalainen. Druhým Lotusem byl britský Lotus-Renault GP, kteří pilotovali Nick Heidfeld, Bruno Senna a Vitalij Petrov. Nejparadoxnější na celé situaci byl fakt, že oba Lotusy byly poháněné francouzskou značkou Renault. Malajsijský Lotus opět nezklamal a skončil nejlepší v poli poražených. Lotus-Renault GP si vedl v sezoně mnohem lépe. Se svým strojem R31 vystoupil Vitalij Petrov hned v prvním závodě v Austrálii na bronzový stupínek. Tento úspěch zopakoval v dalším kole Nick Heidfeld v Malajsii. V tomto bratrovražedném souboji byl Tony Fernandes poražen na hlavu. Během sezony nezískal ani bod a v Poháru konstruktérů mu patřila až devátá pozice bez zisku jediného bodu. To Lotus-Renault GP si vedl mnohem úspěšněji. Dvakrát skončil na stupni vítězů a v celkovém hodnocení nestačil jen na dominantní Red Bull, McLaren a Ferrari. Nejlepší pilot stáje Vitalij Petrov obsadil konečné 13. místo z dvaceti osmi startujících.